Spolupracujete s freelancery a živnostníky? Chystaná změna zákoníku práce se vás zřejmě dotkne. Mění se totiž samotná definice závislé práce – tedy to, co odděluje zaměstnance od samostatného podnikatele. Místo čtyř složitých znaků budou nově rozhodovat jen dva hlavní. Co to v praxi znamená?
Proč se definice mění? Odpověď je moderní doba
Dnešní trh práce je mnohem pestřejší než dříve. Spolupráce přes digitální platformy, dlouhodobé kontrakty s OSVČ nebo jiné flexibilní úvazky jsou na denním pořádku. Současné zákony vznikaly v době, kdy převládaly tradiční pracovní poměry, a na tyto moderní formy spolupráce už nestačí.
Novela zákoníku práce, která reaguje i na evropskou směrnici, se proto snaží pravidla přizpůsobit 21. století. Cílem je lépe rozlišit, kdy je někdo skutečně nezávislý podnikatel a kdy už fakticky pracuje jako zaměstnanec, i když má v ruce fakturu místo pracovní smlouvy.
Jak to bylo doteď? Čtyři znaky závislé práce
Až dosud se práce považovala za závislou, pokud splňovala všechny čtyři následující znaky:
- Nadřízenost a podřízenost: Zaměstnavatel úkoluje, zaměstnanec plní.
- Jménem zaměstnavatele: Práce je odváděna pro zaměstnavatele a pod jeho značkou.
- Podle pokynů: Zaměstnavatel určuje, jak má být práce vykonána.
- Osobně: Zaměstnanec nemůže za sebe poslat náhradu.
Tento přístup byl ale často příliš formální a v praxi někdy vedl k obcházení zákona (tzv. švarcsystém).
Co bude nově? Dva klíčové pilíře
Nově se definice smrskne na dva základní znaky:
- Práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti.
- Práce je vykonávána jménem zaměstnavatele.
Zdá se to jako zjednodušení, ale ve skutečnosti se mění podstata pohledu. Místo odškrtávání seznamu se bude zkoumat skutečná povaha vztahu.
Klíčovou roli sehraje právě bod č. 1 – tedy vztah nadřízenosti. Zákon ho blíže specifikuje. O podřízenosti půjde hlavně tehdy, pokud zaměstnavatel:
- Práci zaměstnance organizuje, řídí a kontroluje.
- Dává mu závazné pokyny.
- Určuje pracovní dobu.
Ostatní znaky, jako osobní výkon práce nebo práce na náklady zaměstnavatele, nezmizí. Pouze se přesouvají z hlavní definice mezi tzv. podmínky výkonu závislé práce. Budou tak i nadále hrát roli při celkovém hodnocení.
Na co si dát pozor v praxi? Zaměřte se na realitu, ne jen na smlouvu
Největší dopad bude mít změna na hybridní formy spolupráce, které balancují na hraně mezi IČO a zaměstnáním. Máte ve firmě freelancery, kteří pro vás pracují na plný úvazek, chodí do kanceláře od devíti do pěti a plní pokyny nadřízeného? Pak je na místě zpozornět.
Co byste si měli jako zaměstnavatel pohlídat?
Kdo reálně organizuje práci?
- Může si spolupracovník svobodně určit, kdy a jak bude na úkolu pracovat, nebo mu čas a postupy určujete vy?
Nese spolupracovník vlastní riziko?
- Pokud se práce nepovede, nese finanční následky on (např. musí práci na své náklady předělat), nebo jde riziko za vaší firmou?
Jak moc je samostatný?
- Kontrolujete průběžně každý jeho krok, nebo vám odevzdává až hotový výsledek?
Může pracovat i pro jiné?
- Má reálnou možnost přijímat zakázky i od jiných klientů, nebo je jeho kapacita plně vytížena vámi?
Samotná existence živnostenského listu a dobře napsaná smlouva o dílo vás už neochrání, pokud realita bude odpovídat zaměstnaneckému poměru. Úřady se zaměří na to, jak spolupráce skutečně funguje v každodenní praxi.
Závěrem
Novela zákoníku práce nepřináší revoluci, ale spíše zpřesnění pravidel. Cílem je, aby vztahy byly pojmenovány pravdivě – bez ohledu na to, jakou cedulku jim dáte. Doporučujeme proto prověřit vaše stávající smlouvy s externisty a zamyslet se nad tím, jak je spolupráce reálně nastavena.
Vývoj legislativy budeme i nadále sledovat a o finální podobě zákona vás budeme informovat.
