Z celkového počtu 133 podnětů vydala ČNB 100 pravomocných rozhodnutí, na jejichž základě uložila finančním institucím pokuty v souhrnné výši přesahující 115 milionů Kč. Průměrná výše pokuty dosáhla přibližně 1,2 milionu Kč, což představuje více než dvojnásobný nárůst oproti roku 2023.
Trend růstu sankční činnosti byl patrný již v roce 2024 a výsledky za rok 2025 potvrzují, že důraz ČNB na vymáhání regulatorních povinností finančních institucí nadále sílí. K celkovému nárůstu objemu uložených sankcí významně přispěl zejména bankovní sektor, kde průměrná výše pokuty v roce 2025 dosáhla téměř 10 milionů Kč.
Nejvyšší objem sankcí byl uložen za porušení povinností vyplývajících ze zákona o bankách a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. V této kategorii dosáhla celková výše pokut přibližně 67 milionů Kč, což představuje téměř dvojnásobek oproti předchozímu roku.
Druhou nejvýznamnější oblastí z hlediska uložených sankcí bylo porušování povinností podle zákona o spotřebitelském úvěru. V této oblasti ČNB uložila pokuty v celkové výši téměř 20 milionů Kč.
Další velmi významnou kategorií byly sankce za porušení povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon). V roce 2025 byla v této oblasti ukončena čtyři správní sankční řízení a celková výše uložených pokut dosáhla 9,5 milionu Kč. Ve srovnání s předchozími lety sice počet ukončených řízení i celkový objem sankcí klesá, avšak průměrná výše pokuty nadále roste. Od roku 2023 se zvýšila přibližně o 70 %, z 1,4 milionu Kč na 2,4 milionu Kč.
Na opačném konci spektra se nachází sektor regulovaný zákonem o platebním styku. Zatímco v roce 2024 zde ČNB uložila sankce v celkové výši téměř 15 milionů Kč, v roce 2025 činil objem uložených pokut pouze 300 tisíc Kč.
Výsledky za rok 2025 potvrzují pokračující trend intenzivnějšího výkonu dohledu ze strany ČNB. Finanční instituce by proto měly věnovat zvýšenou pozornost plnění regulatorních povinností, zejména v oblastech bankovní regulace, spotřebitelského úvěru a AML compliance, kde dohledový orgán nadále ukládá nejvýznamnější sankce.
S ohledem na pokračující rozšiřování regulatorních požadavků lze očekávat, že sankční agenda ČNB zůstane i nadále velmi aktivní. Zvláště zajímavé bude sledovat dopady nových evropských předpisů, zejména nařízení MiCA, které nově podřizuje sektor kryptoaktiv komplexnímu regulatornímu režimu.
